3. Dĕjiny Firmy

Firma Anton Gottschald & Co. Nejdek, Krušné hory,
c.k zemská oprávněná továrna na krajky.
Výroba a obchod s krajkami v českém západním Krušnohoří.


Překlad Blanka Nováčková

Historie firmy

Díky projektu ANNO Rakouské národní knihovny byly zpřístupněny v digitalizované podobě různé vídeňské noviny z 18. století, což nám umožnilo nahlédnout do firemních a obchodních dějin firmy.


Předmětem podnikání byla výroba a obchod s krajkami, výrobky z tylu, hedvábné krajky a rovněž výroba bobinetového zboží všeho druhu.
Na stránkách obchodního rejstříku se nacházejí další informace týkající se právních vztahů – základního kapitálu, jmen majitelů podniku – jak centrály tak poboček.

Na tomto místě musím dát na vědomí, že v mém textu nejsou pochopitelně uvedeny všechny výpisy.

Z továrny vzešlo bezpočet kolekcí vzorů paličkovaných krajek , přičemž většina z nich se vyráběla podomácku v okolních vesnicích.
Skutečnost, že podnik vystavoval zboží na veletrzích a výstavách, zvyšovala jeho známost jak v regionu tak ve světě. Dobrá kvalita výrobků spolu s včasnou dodávkou zboží vynesla firmě mnoho pochvalných uznání a cen.
Díky tomu rostl i odbyt zboží, a struktura obchodování se tomu musela přizpůsobit a změnit.

V roce 1868 bylo rozhodnuto o otevření filiálky ve Vídni, mezinárodním městě. Tato filiálka se postupně stala centrem veškerého podnikání.
Jako příklad paličkovaných vzorů bych na tomto místě rád uvedl alespoň jednu ukázku ruční práce přebuzských žen, vystavenou u příležitosti posvícení v Přebuzi v r. 2008.
Klöppelspitze - Tischdecke - Erzgebirge

Fotografie: Hubert Kunzmann

Co znamená přesně „bobbinetware“? Tento název pochází částečně z angličtiny. Bobbins v překladu označuje cívky, paličky , vřeténka na hedvábné nitě a „net“ je síťovina, např. tyl, vyráběný strojově. Stroje, zvané „bobbinetstühle“ – paličkovací stavy, byly vynalezeny v Anglii, ale ani Sasko ( Chemnitz – Kamenice) nezůstávalo pozadu. V r. 1830 vynalezl Friedrich Georg Weck stroj na stejném principu a uvedl ho do praxe. „Bobbinet“ neboli také strojově vyrobený základ pro krajku je průhledná vlněná nebo hedvábná tkanina, která je v různých formách oblíbenou ozdobou dámského oblečení.

Také Anton Gottschald investoval r. 1853 do těchto strojů a dal je nainstalovat v Jelení.
Produkci tohoto jemnějšího a kvalitního výrobku umožnilo do značné míry používání saských nití.

Nejdek byl až do 20. století centrem velkoobchodu s krajkou na české straně Krušnohoří.
Odtud ale také z Vídně se vyváželo zboží do všech koutů světa. Hlavním zdrojem příjmů firmy byl ovšem export krajek a výrobků z tylu do Anglie a Ameriky.

Konec 1. světové války v r. 1918, rozpad Rakouska-Uherska a vznik Československa vedl k státnímu rozdělení firem a tím i majetkových vztahů.
To mělo za následek další a další nákladné procesy ukončování výměny zboží jakož i obchodních kontaktů mezi Rakouskem a Československem. Tyto skutečnosti měly dopad na bezpočet firem.
Celní poplatky se nyní při dovozu a vývozu textilních výrobků musely platit v obou zemích, s čímž se musela vyrovnávat při svém obchodování mezi Vídní a Nejdkem i firma Anton Gottschald
Při svém pátrání v Rakouském státním archivu ve Vídni se mi podařilo najít jeden zajímavý doklad korespondence mezi celním úřadem ve Vídni a firmou Anton Gottschald v Nejdku. Jde o žádost o usnadnění mezinárodního styku zavedením osvobození od dovozního cla, které bylo ovšem úřady zamítnuto.

Už tenkrát, v r. 1927, vedl dovoz z Číny k velkému konkurenčnímu boji mezi firmami se sídlem v Čechách.
I dnes je mnoho podniků nuceno se s tímto (hospodářským) problémem nějak vyrovnávat.
V polovině 30. let zakázala německá vláda dovoz českých krajek zákonem. Tím byl postižen zejména Nejdek, a velký pokles v obratu se snažil alespoň částečně vyvažovat exportem do Ameriky.


Na konci 2. světové války přestal do té doby známý systém výroby a odbytu zcela existovat.
Jak to bylo s firmou Anton Gottschald ve Vídni a v Nejdku po válce, kdy a jak byly obě samostatné firmy zrušeny, se nedá vzhledem k nedostatku pramenů dohledat.

Stručné dĕjiny Firmy

1780 založení firmy Antonem Gottschaldem v Jelení nástupce: Jacob Gottschald (syn Antona Gottschalda)
1812 převzetí firmy Johanem Josefem Kunzmannem, sen. Obchod (firmu?) vedli Anton Karl Korb a Felix Kerl. Dalšími vedoucími obchodu byli Anton Karl Korb und Felix Kerl.
1820 celkový počet podomácku pracujících zaměstnanců: 8.561 osob

Jáchymov 1225
Kraslice 1000
Nejdek 920
Rolava 826
Jelení 710
Rudné 820
Nové Hamry 554
Boží Dar 454
Milíře 450
Abertamy 250
Svahová 245
Přebuz 243
Jindřichovice 206
Hora Svatého Šebestiana 184
Horní Blatná 182
Tisová 156
Krásná Lípa 136
1843 Dílny v Rolavě a Horní Blatné
1846 Sídlo firmy se přesouvá z Jelení do Nejdku Nyní: c.k. zemská oprávněná nejdecká továrna na krajky
Majitel: Kaspar Josef Kunzmann, jun.
Rodina Kaspara Josefa Kunzmanna a Karoliny Kerl se 6. srpna 1846 stěhuje z Rolavy do Nejdku
1853 hlavní závod Nejdek
Majitelé firmy: Josef Kunzmann Junior
Vedoucí filiálky ve Vídni: Felix Kerl
1868 zápis do obchodního rejstříku v Chebu
Podnik ve Vídni:

  • Felix Kerl
  • Josef Kunzmann, Junior

Pobočka v Nejdku:

  • Josef Kunzmann, Senior
  • Karl Kunzmann
1874 Majitelé firmy:

  • Felix Karl Kunzmann (1868 – 1918)
  • Julius Kolb (Senior)
  • Camillo Kunzmann
1908 vstup Josefa Kunzmanna. (nar. 30.11.1908)
1918 poměry ve státě způsobily kompletní rozdělení firmy do dvou sídel (konec 1. světové války a založení Československa)
1920 dochází k rozdělení firmy
Nejdek: export – Sasko a zámoří

  • Josef Karl Kunzmann (+30.11.1923)
  • Leo Kunzmann

Vídeň: Centrála a bezcelný sklad ve Wipplinerstr. 20

  • Rudolf Kamillo Kunzmann
  • Julius Kolb
1923 Heinrich Kunzmann (*19.8.1900) zakládá pobočku v Plavnu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *